Původní lovecký hrad českých knížat a králů, poprvé zmiňovaný roku 1190, byl nově postaven v gotickém slohu s válcovou věží 42 m vysokou. Ve 13. století zde často pobýval Václav I. a Přemysl Otakar II. Neútlejší dětství zde prožil Karel IV. (v letech 1319 - 1323). Význačná přestavba za Vladislava Jagelonského - reprezentativní velký sál a kaple. Je to druhý největší sál po Vladislavském sále Pražského hradu. Přemyslovský hrad Křivoklát byl zbudován v krajině, která se hustotou osídlení nemohla rovnat úrodným nížinám v povodí Labe a Vltavy. Husté, nepropustné lesy, které se táhly v širokém pásu až ku Praze, skrývaly však bájná sídla nejstarších Čechů.
Popud k výstavbě dnešního hradu mohl dát již Přemysl Otakar I., jenž na Křivoklátě často pobýval, ale hlavní stavební činnost spadá až do vlády Václava I. A především Přemysla Otakara II. Do konce 13. Století vyrostl na prostorném trojúhelném ostrohu hrad na kterém byla postavena mohutná válcová věž, před níž vybíhala v ostrý břit hradba, chránící ostroh po celém obvodu. Západně od věže byl umístěn příčný palác se dvěma bočními křídly podél hradby. Hlavní komunikace tenkrát procházela od brány v místech pozdějšího hejtmanského domu kolem spodního paláce přes dvě nádvoří k průjezdu do horního hradu. Z prvních staveb se dochovalo jádro válcové věže, obvodní zdi přízemí horního hradu s malými půlkruhovými okénky a portálem do tzv. Bílkova vězení. V okázalé královské sídlo proměnil Křivoklát až Přemysl Otakar II. Zbudoval průjezd do horního hradu, nad opraveným přízemím vztyčil reprezentativní první patro, obsahující velký sál, obytné komnaty a hradní kapli, zajistil komunikaci mezi palácovými křídly a věží. Dostavěl zmíněný spodní palác a vše nezbytné pro provoz hradu, který se stal výlučně královským sídlem spravovaným purkrabím a chráněným královskými "many".
Nový král, Jan Lucemburský, hrad několikrát zastavil. V letech 1319 až 1323 zde pobýval malý Václav, pozdější Karel IV. před odchodem do Francie a znovu po návratu do Čech i s manželkou Blankou z Valois. Karel IV. dával přednost r. 1355 dostavěnému Karlštejnu, zato jeho syn, Václav IV. si jej oblíbil, dokud nestály hrady Žebrák a Točník. Křivoklát sloužil Václavu IV. jako loviště. Mnohé z toho bylo zničeno jeho bratrem Zikmundem po smrti Václavově, další poškodil požár r. 1422. Roku 1471 nově zvolený král, Vladislav II. Jagellonský, Křivoklát hned po svém nástupu vykoupil a vytvořil z něj opět důstojné královské sídlo v podobě, která se v hlavních rysech dochovala dodnes. Nástup Habsburků r. 1526 na český trůn znamenal konec velkolepé stavební činnosti na Křivoklátě, který nyní sloužil jako vězení pro české nekatolíky (biskup Jednoty bratrské Jan Augusta a Jakub Bílek). Pozdně gotická podoba hradu utrpěla nejvíc požárem v roce 1643. Po tomto datu hrad chátral a střídal feudální majitele, z nichž posledními byli Füstenberkové. Hrad byl nejvíce po požáru v r. 1826 v havarijním stavu. Hlavní rekonstrukce se děly po r. 1880 a od r. 1929, kdy koupil celé panství český stát, K. Hilberta. V systematické péči, navazující na odborné průzkumy, se pokračuje dodnes. |
Hrad Křivoklát
Jako opevněné stanoviště pro lovecké knížecí výpravy vznikl
zřejmě i Křivoklát, ukrytý v lesích nad Zbečnem. K roku 1110 se o něm Kosmas
zmiňuje jako o přepevném, znovu postaveném hradu.
O další zvelebení hradu se zasloužil jistě i Přemyslův syn
Václav II. Konec výstavnosti přemyslovského hradu učinil požár na počátku 14.
století, při němž zanikl spodní palác a silně poškozeny musely být i další
budovy.